Až na vrcholky hor

Věra Martinová

1:RHád ses mi toulal a rád ses mi ztrácel sC#m7ám,
to F#7hory tě táhly tak dávno jak dávno tě zHnám,
pHrožil jsi tam plno jar, plno lét, plno C#m7zim,
a bF#7ylo to z lásky, mé zoufalé lásky ne k nHim.
2:Tak našla jsem sílu a odvahu vzhůru jít
a s tebou se toulat a kousek té pýchy jim vzít,
I ve sněhu spát, tajit pláč, proč a nač, dnes to vím,
že bylo to z lásky, mé zoufalé lásky ne k nim.
R:HAž na vrcholky hC#m7or, kdF#7e slyšíš vítr hrHát,
dG#mo kraje skalních C#m7měst i hnízd i F#7hvězd a zatoulaných sHtád,
až na vrcholky C#m7hor jsmF#7e vyšli ty a jEá, a jHá,
a všC#m7echno tak dF#7ávno, tak dávno, tak dávno se zH
3:Už přestal ses toulat a neujdeš cesty kus
a nejsem ta dáma, co právě teď řídí tvůj vůz,
mě táhne dál klenba hor, jejich vzdor a boj s ním,
mně zůstala láska, ta nádherná láska jen k nim.
R:Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr hrát,
nad čáru oblaků až tam, kde sníh se bojí tát,
až na vrcholky hor už vyjdu jenom já, jen já
a všechno tak dávno, tak dávno, hrozně dávno se zdá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:09:51.92+00:00
Výsledky hledání: